Vánoční hodování v době renesance: Šlechta měla na stole 39 jídel, mimo jiné pečené skřivánky a „dítě s pudinkem v břiše“

Vánoční menu z roku 1660

Drobní rolníci a chudší měšťané se museli spokojit většinou s plackami pokapanými medem, různě připravenými luštěninami a kaší, v české kotlině pak byl oblíbený houbový kuba.

To na evropských  hradech a zámcích se hodovalo celý den. Aspoň podle nejstaršího publikovaného vánočního menu z roku 1660. Jeho autorem je Angličan Robert May, který se ve Francii vyučil kuchařskému řemeslu a celý život vařil pro evropskou šlechtu.

39 jídel, většinou maso

V části nazvané „A bill of fare for Christmas Day“ (v překladu tedy jakýsi „Jízdní řád pro vánoční den“) May navrhuje celkem 39 jídel rozdělených do dvou chodů plus ústřice, pomeranče, citrony a želé jako dezert. Nabídka je překvapivá nejen svou velikostí, ale zároveň i jednostranností z hlediska složení pokrmů. Obsahuje totiž především maso – jen různých druhů ptáků je 11!

A to vše doplněno spoustou pečiva. Dnešní nutriční specialisté by určitě nejásali. Předpokládejme, že všech 39 jídel se neservírovalo, jen šlo o výběr slavnostních pokrmů.

Nejdřív ústřice a pak první chod

Robert May doporučoval začít hodování několika ústřicemi. Pak následoval první chod, tedy poměrně vydatné předkrmy a polévky.

Z polévek najdeme v Mayově kuchařce vývar z kapounů zahuštěný kousky masa nebo vývar ze skopového. Mezi předkrmy patřila například roláda z vepřového masa dušená ve víně a koření, závitky z telecího masa či koláče plněné masem. Nesměly chybět jehněčí klobásky přelité omáčkou z ančoviček nebo srnčí paštika.

Co to je „dítě s pudinkem v břiše“?

Neobvyklý název tohoto předkrmu samozřejmě vyvolává dotazy. Rozhodně nejde o formu kanibalismu, ale o menší zvíře, většinou zajíce nebo králíka, plněné bohatou nádivkou z chleba, ovoce, bylinek a koření. Nešetřilo se hustou smetanou, žloutky, ani muškátovým květem a hřebíčkem. Výsledkem byl lahodný a jemný pokrm, kde se dokonale propojily všechny chutě.

Skřivánci, sluky i jeseter

Mezi prvním a druhým chodem se servírovaly pomeranče a citrony. Pak opět následovala masová smršť. A co se mělo podávat?

Vepřová pečeně či voňavá pečínka z mladého jehněte nebo kůzlete, pečení králíci a bažanti prošpikovaní kousky slaniny. Na rožni připravené sluky a skřivani, dušené telecí jazyky, pěkně propečené husičky. K chuti přišla i teplá vestfálská šunka, z ryb se doporučoval jeseter.

Dezerty a nápoje

Pokud někomu zbylo ještě trochu místa v přeplněném žaludku, mohl si dát dezert. Například koláč s hruškami nebo kdoulemi pošírovanými ve sladkém sirupu, ale i koláč z listového těsta s ovocem. V nabídce bylo také ovocné želé.

Čím se vánoční hodování zapíjelo? Šlechta většinou dávala přednost vínu před pivem. Ve Francii a na jihu Evropy šlo o sušší vína, v Anglii zase o sladší.

A protože šlechta po celé Evropě byla vzájemně příbuzensky spřízněná, podobný vánoční jídelníček s ohledem na místní suroviny bychom našli i u šlechtických rodů na našem území.

Náš tip: V chudších rodinách se už tehdy připravoval vánoční kuba. A i když jde o levný bezmasý pokrm, chutná výborně. Vyzkoušet ho můžete podle našeho videoreceptu.

gutenberg.org: Robert May, The accomplisht cook or, The art & mystery of cookery

mentalfloss.com: 39 Dishes from the First Christmas Menu, Published in 1660

denik.cz: Jak se také slavívaly Vánoce